Pomníčky, smírčí kameny

Smírčí kámen na Věcovské rychtě

Smírčí kámen je zazděn v základech kolny čp. 4 ve Věcově - bývalé rychtě.

Kámen tedy mramorová deska o velikosti 75x50 cm, na ní je velký kříž pod jeho levým ramenem valaška.

Na desce je nápis: Léta 1621 v pátek před Božím Narozením Václav Rychnovský z Louňovic, někdy úředník Pána Jimramovského na tomto místě od Poláků ukrutně zamordován jest. Bůh rač jeho duši k své slavě přijati. Amen" A co říkají pověsti právě o tomto kameni?

Václav Rychnovský z Louňovic byl úředníkem či správcem jimramovského panství od roku 1603. Před vánocemi 1621 obsadilo zámek v Jimramově silné vojsko Poláků. Správce už nebyl důležitý, nerozhodoval o ničem. Manželku s dcerami poslal k příbuzným do Nového Města a sám si svoje sbalil a schoval u sestry Dorotky. Polský důstojník byl hezký chlap, cizinou bloudil roky. Dorotka se mu velice zalíbila. Nakázal tedy Václavovi sestru přivést. Ten i když věděl, že sestra už dávno v Jimramově není přitakal. Prchal pěšky, brodil se sněhem v naději, že se ukryje u Věcovského rychtáře. Zbývalo mu už jen pár kroků k cíli když mu důstojník rozťal hlavu valaškou.

Pytlácký kámen

Pytlácký kámen se nachází v lese mezi hájenkou Vojtěchov a  komunikací Pohledec - Koníkov a to v blízkosti tzv. Zděné boudy. 

Kámen je vysoký 115 cm na výšku a 53 cm na šířku. Dodnes si lidé vypráví o pytlákovi, který zde byl myslivcem zastřelen. Text na kameni se dá ještě přečíst: Lieta Panie 1569 tu neděli po sv. Václavě zabit jest tuto Petr, syn Chrásty z Albrechtic, radní od Jana, myslivce pernštejnského. Bůh milostiv rač býti duši jeho. 
Proč by se ale pytlákovi stavěl pomník? Vše se mohlo přihodit všelijak. Jedna pověst vypráví, že šlo o sázku, o smluvené střetnutí v lese. Pernštejnský myslivec Jan se staral i o lesy kolem Zubří a Koníkova. Janovi byl trnem v oku pytlák - radní Chrásta. Nebyl chudý, neměl hlad. Žil si v blahobytu, pytlačit chodil jen pro radost. Jednou se vracel z obchůzky a stavil se v krčmě v Rozsochách, kde potkal právě radního a jeho kumpány. Ti dohodli kdy a kde se v lese setkají. Každý měl právo jedné rány. Oba soupeři znali les dokonale. Najednou vyšla rána, radní sebou škubl a bylo dobojováno.                       

Myslivec se zbavil nejhoršího pytláka, ale radost necítil. Pocítil výčitky za zmařený život. Nejdříve šel za vdovou. Donesl jí peníze. Potom se k ní nastěhovat a pomáhal jí s dětmi. Časem nechal zhotovit nádherný kámen s křížem a nešťastnou puškou.

 Souřadnice GPS:N 49°34.893', E016°09.020', výška 640m

U posledního vlka

Kámen U posledního vlka se nachází v lese mezi Koníkovem a Zubřím (v blízkosti  žluté turistické značky)

  Osud posledního vysočinského vlka můžeme určit téměř přesně. V Kronice české Václava Hájka z Libočan se dočteme: "Téhož léta (roku 1269) veliké množství v Čechách bylo vlkův, takže sobě lidé s nimi velmi stajskali, neb skrze vsi a městečka nehrazená v noci i ve dne běhajíce na dobytcích činili velikú škodu. Král Přemysl, o tom zprávu maje, rozkázal okolo vsí jámy dělati a na ně husy, kačice neb prasata sázeti, a tak jest jich mnoho pohubeno." Dodnes najdeme v lesích patrné zbytky "vlčích jam", kde skonalo mnoho vlků.
  Do místa skonu posledního vysočinského vlka se dostanete po žluté turistické značce vedoucí z Koníkova k Zuberskému rybníku. V lokalitě nazývané Český les byl 1. ledna 1830 postřelen karasínským adjunktem Thiermanem do levého předního běhu poslední legendární vlk Vysočiny. O den později zraněné zvíře zastřelil revírník V. Marzik. Vlk vážil něco přes 49 kg, byl vycpán a skutečně vystaven až do roku 1986 na hradě Pernštejně. Poté byl uložen do depozitáře.

U tří srnců
Od památníku posledního vlka půjdete lesní cestou a poté po šipkách s nápisem "památník".

Starý pomník byl vystavěn  v roce 1840 na připomínku významné události. Pomník zde nechal sám pan hrabě a geniální lovec postavit. Wladimír hrabě Mittrowsky z Mittrowitz a Nemyssle zastřelil jednou ranou tři srnce. Pomník je ve tvaru komolého jehlanu o výšce 173 cm s dosud zachovalým erbem Mitrovských a s již značně rozrušeným textem začínajícím v němčině slovy: Hier erlegte Wladimir Graf Mittrowsky...  Zda jde o mysliveckou latinu, či o skutečnou událost, dodnes nikdo neví...

Krejčíkův smírčí kámen

Kámen  se nachází po levé straně vedle cesty mezi obcí Vojtěchov a hájenkou.

Není to kámen vyčnívající nad terén, ale kámen ležící v zemi. má rozměry 55x27 cm .

 Kámen na němž jsou vytesány nůžky, jehla , nit a náprstek. Podle pověsti zde Švédové za třicetileté války /1618-1648/ chytili chudého krejčího. Protože ho považovali za zvěda, uvázali ho za koně a smýkali po zemi tak dlouho, až skonal. Na místě jeho hrobu byl postaven uvedený kámen.

Pověst dále vypráví, že jeden soused kámen odvezl domů chtěl si z něho postavit novou pec. Sotva však zatopil, ozval se z komína strašný nářek. Celá pec se začala třást . chalupník honem oheň uhasil a kámen vrátit na původní místo, kde ho najdete ještě dnes.

souřadnice GPS: N 49°34.311'E016°09.524'výška 643m

Štamberk

Kámen Štamberk se nachází u cesty mezi Koníkovem a Kadovem

Tento pomníček je opředen několika příběhy tragické události, která se měla stát v červenci roku 1866, kdy myslivecký mládenec jménem Václav Štamberk, který pocházel z Kadova, zde přišel o život. Měl přistihnout jednoho občana při krádeži dříví.

Údajně došlo ke rvačce, přičemž byl myslivec Štamberk zabit.

Pomník broučků

Pomník broučků najdete nad obcí Roženecké Paseky na vrchu Kamenice (po žluté turistické značce)

"...Všechno kvetlo, a ty včely tolik bzučely, a ta tráva byla taková veliká, a ta rosa jako granáty, a ti ptáčci tolik zpívali, a ti cvrčci - ale ti se něco nacvrčeli! "... Jan Karafiát

  V roce 2007 vybudoval První evropský neregistrovaný nevládní nezávislý dobrovolný vzájemně prospěšný občanský kruh přátel restaurací a tvorby nových památek se sídlem v Brně na kopci nad Roženeckými Pasekami důstojný pomník Broučkům. V blízkosti rodiště jejich autora Jana Karafiáta. Spisovatel má v Jimramově pamětní desku, avšak žádný objekt nepřipomínal ty, kteří mu zajistili nesmrtelnost možností knihu napsat - broučky samotné. Na tomto místě můžeme vzpomenout na tatínka, maminku, kmotříčka i kmotřičku, Janinku, Berušku, Janouška, Svatojánka a další.

   Místo je pietně doplněno chudobkami, jak se na zesnulé broučky sluší. Deseti bílými za broučky a 7 s růžovými okraječky pro berušky.

Souřadnice GPS:   výška 

Neznámému zajíci 2005

Pomník neznámému zajíci najdete podél lesní cesty mezi Koníkovem a Lískem u bývalé "Šípovy hájenky". 

V roce 2005 vybudoval První evropský neregistrovaný nevládní nezávislý dobrovolný vzájemně prospěšný občanský kruh přátel restaurací a tvorby nových památek se sídlem v Brně v lese pomník neznámému zajíci.

Souřadnice GPS: N   E    výška  m

Hrob s křížem

Hrob s křížem najdete v koníkovském lese mezi tzv. Hraběnčinou cestou a cestou V Rovinách

 Místo, kde byl roku 1807 pohřben francouzský důstojík napoleonovy armády. Pravděpodobě by se mohlo jednat o příslušníka francouzského vojska, které při válečném tažení do Pruska procházelo naším krajem. Důvod smrti není znám.

Původní označení hrobu také nezáme. Dřevěný kříž nechal vztyčit ve 20. letech minulého století nadlesní Kyncl. Kromě letopočtu byla na kříži vydlabána silueta anděla.

Neopatrností lesních dělníků byl kříž při těžbě zničen. Obnovil jej vlastním nákladem v roce 2000 hajný Jaroslav Vávra.