Regionem na kole, koňském hřbetu či pěšky?
Náš region je přímo předurčen k aktivnímu odpočinku. V okolí naleznete desítky kilometrů turistických tras, naučných stezek, které můžete projít pěšky, na kole či vidět z koňského hřbetu. Projížďku na koni či bryčce si lze objednat např. v Korábském mlýně ve Věcově nebo v Jimramovských Pavlovicích v Selském stavení u Totušků.
Na dálkové cykloturistické trasy je napojeno mnoho regionálních tras.
Koupání v přírodních vodních nádržích je možné střídat s krytými bazény v okolí např. Bystřici nad Pernštejnem.
Skutečně aktivní odpočinek nabízí i agroturistika, při níž má návštěvník možnostost seznámit se s domácími zvířaty a zapojit se do farmářských prací, které jsou mu v běžném životě mnohdy nedostupné.
Tipy na výlet
Vrchol Metodka (788m)
Poskytuje daleké výhledy na téměř všechny světové strany. Při dobré viditelnosti je na severu vidět hřbet Kralického Sněžníku. Na vrcholu dokonce stála dvřevěná rozhledna, kterou zde v roce 1936 postavil Metoděj Koutník. Od roku 1975 zde stojí památník partyzánům.
Vrch Bohdalec (803 m)
Na jeho vrcholu je stejnojmenný skalní útvar, ze kterého je daleký výhled na centrální hřeben Žďárských vrchů. V okolí Bohdalce jsou stopy po těžbě železné rudy, která se tu těžila pro železárny v 18. a 19. století.
Vlčí kámen (Solo)
Na západním úpatí vrcholu Samotín 770m je oblast vyhlášená r.1990 přírodní památkou na ploše 1,6ha s ochranným pásmem asi 5,15 ha. Chrání ojedinělý fragment smrkových bučin. Vzhledem k zachování klidu v hnízdišti je území oplocena a turisticky znepřístupněno.Název vznikl od nedalekého pomníčku posledního vlka na Vysočině.
Hrad Skály
Někdejší hrad Skály vybudoval na mohutné skále Archleb z Kunštátu, který jej v r. 1384 postoupil synu Erhardovi a bratru Janovi. Jan snad brzy zemřel, neboť v dalších zápisech se objevuje jenom Erhard s přídomkem ze Skal. Zastával úřad nejvyššího moravského sudího a za něho byly hrad i panství v opravdovém rozkvětu. Po jeho smrti, po r. 1415, nastaly o hrad spory, neboť v r. 1420 žalovala jeho dcera Žofka, provdaná za Jana Tovačovského z Cimburka, Kunu z Kunštátu z lysické větve, že se neprávem zmocnil hradu Skály a že jej nechce vrátit, ačkoli byla zákonnou dědičkou. Po dlouhých sporech nakonec v r. 1447 Žofka hrad získala. V r. 1448 prodal Jan Tovačovský z Cimburka skalské zboží pernštejnskému purkrabímu Vaňkovi. Ten se přidal k loupežným tlupám, a proto byl jeho hrad Skály v r. 1456 pobořen; v r. 1588 se uvádí jako pustý. V té době drželi jimramovský statek, k němuž Skály náležely, Pernštejnové a počátkem 17. století Katharýnové z Katharu a později Dubští z Třebomyslic. Hrad nebyl již obnoven a dále pustl.
Dnes z něho zůstaly jen zříceniny hradebních zdí, zbytky okrouhlé věže, nádvoří a zasypané hradní brány; průrvy mezi skalními útvary jsou dosud vyzděny.
Jimramov
V blízkosti Jimramovských Pavlovic leží městyt Jimramov. Jeho historický střed s barokními a klasicistními domy je památkovou zónou. Jeho malebné prostředí často využívají filmové štáby.
Na okraji jimramovského náměstí stojí zámek, za jehož zakladatle je považován Pavel katarin z Kataru, který koupil jimramovské panství v roce 1588. Ten zde postavil renesanční tvrz, která dnes tvoří nejstarší část zámku. Na přelomu 18. a 19. století byla tvrz přestavěna ve čtvercový zámek s nádvořím a vybudována krytá nadzemní chodba spojující zámek s nedalekým katolickým kostlem. V roce 1778 získal jimramovské panství s ním i jimramovský zámek a zřízeninu nedalekého hradu Skály italský rod Belcrediů. Po restituci v roce 1991 mu byl majetek zkonfiskovaný v roce 1948 narácen. Uprostřed náměstí stojí bývalá škola z roku 1801. Dnes je zde Výstavní síň U Sv. Jana a Síň rodáků. Mezi vystavovanými expoáty je i trojrozěrný výjev z loutkového filmu Broučci od Jiřího Trnky.